Pekařství Sýkora v české vesnici v Cedar Rapids s vůní domova

Historická pekárna v srdci české vesnice v Cedar Rapids v Iowě zásobuje místní komunitu tradičními českými a moravskými pochoutkami už více než sto let. Kromě pravidelných zákazníků, kteří si pochutnávají na domácím pečivu a koláčích, tu chlebem a solí přivítali mimo jiné i českého, slovenského a amerického prezidenta Havla, Kováče a Clintona.

cedar_rapids_pekarna_sykora.jpg

Pekařství s na dálku viditelným štítem Sykora Bakery stojí na hlavní třídě české vesnice. Byla založená v roce 1903 a do té doby si prošla lepšími a horšími časy. Nyní ji vlastní John a Sue Rocarek, kteří ji koupili v roce 2001, aby jí vdechli nový život. Česky už nemluví, ale ze všech sil a s plným nadšením se snaží zachovávat české tradice. Při nedávné návštěvě mne John Rocarek provedl pekárnou a zároveň mi vyprávěl, co přimělo finančníka se pustit do pečení koláčků.

„Peču. Pekárnu vlastním osmnáct let a baví mě to. Poslední člen rodiny Sýkorů, kterým pekárna patřila od roku 1927, zemřel v roce 1994. Vlastnili to tu nejdéle, takže když jsem to koupil, nechali jsme si jméno, protože všichni znali Bakery Sykora. Moje jméno naopak znali z mého finančního a bankovního prostředí. Takže poslední věcí, kterou chtěl, bylo vidět moje jméno na štítu pekařství.“

„Používáme původní recepty. George Sykora, jeden z bratranců, který nepatřil k majitelům, ale pracoval tu, mne učil, jak péct. Takže pokračujeme v tradici. Jsem jediný člověk, se kterým se kdy setkáte, kdo vlastní pekárnu, aniž by někdy chtěl být pekařem. Ale chtěl jsem to tu udržet dál. Bylo to tu tři roky na prodej, když jsem to koupil. Měl jsem strach, že to skončí jako obchod s motocykly nebo tak něco. Tak jsem se zeptal své ženy, jestli je v pořádku udělat jedno z nejhorších finančních rozhodnutí v našem životě. Protože jsem věděl, že to bude znamenat spoustu práce. Ještě musíme vydělat ten první dolar, o kterém všichni mluví, když začnou podnikat. Na spoustu vydělaných peněz stále čekáme“, vypráví s úsměvem na tváři John Rocarek.“

Co všechno tu nabízíte?

cedar_rapids_pekarna_sykora_rocarek_john1.jpg

„Rohlíky, bábovky, housky, koláčky, zelňáky ... Jak říkáte houby v češtině? Hubník? Jo, uděláme houbový koláč.“

A je to oblíbené u místních „amerických“ obyvatel?

„Ano, je to velmi populární. Přestože v samotné vesnici jsou dnes už jen dva nebo tři z nás Češi. Snažím se, abych k nám Čechy znovu přivedl. Po mnoho let tu byla přes ulici společnost „Czech  Feather and Down“, která vyráběla polštáře a přikrývky z husího peří. Fungovala tu 120 let. Ale pak skončili a deset let tu nikdo takový v naší ulici nebyl. Teď se budou stěhovat k nám do suterénu. Budou nabízet i vyčištění starého peří. A podobné věci. Je to přeci úžasné spát na peří, o kterém víte, že je staré přes sto let. Bude hezké mít je tu zpět“, zasní se pan Rocarek.

„Měli jsme tady také masný trh. Fungoval od roku 1927. Ale po povodni skončil. To bylo strašné. Měli jsme tady osm a půl stopy vody. S manželkou odtud žijeme půl míle a byli jsme také pod vodou. To bylo v červnu 2008.“ Pan Rocarek ukazuje na obrázek na stěně. „Až tam sahala voda. Ten obraz přímo na omítku namaloval v roce 1930 jeden z místních zákazníků, Clint Kalos. Byl malířem domů. Ale byl také umělec. Ve třicátých letech, v době recese, když nebyla žádná práce, maloval pekařství. Na oplátku dostával jídlo pro rodinu. A chtěl, aby si ho někdo pamatoval, a tak maloval na zeď obraz. A během povodně lidé zavolali z celé země a ptali se: „Jak vysoko je voda? Zničil se obraz? Chtěli vědět, jestli byl obraz poškozen.“

Na koláčcích si pochutnal i Clinton

cedar_rapids_pekarna_sykora_clinton.jpg

Prohlížím si interiér. Na stěně je obrázek Billa Clintona. Chutnali koláčky i americkému prezidentovi?

„Ach ano. 26. října 1995 tady v Cedar Rapids prezidenti České republiky, Slovenska a Spojených států slavnostně otevírali novou budovu Národního českého a slovenského muzea a knihovny. To jsem pekařství ještě nevlastnil. Jednou z věcí, ze které byli prezidenti Havel a Kováč nejvíc překvapeni, když sem přiletěli a setkali jsme se s nimi na letišti, bylo to, že jsme je přivítali chlebem se solí. Byli opravdu ohromeni, že jsme věděli o staleté tradici a že jsme jim nabídli žitný chléb se solí.

S tím Clintonem, to je skvělý příběh. Když tudy projížděla kolona, Clinton zahlédl štít na baráku a řekl: „Musíme zastavit.“ Takže kolona zastavila a tehdejší majitel pekárny, Dan Janda, stál venku na rohu. Prezident a senátor Harkin se svou manželkou Beth se zastavili na koláče a strávili v pekařství pár minut. Prezident Clinton se nechal vyfotit se zaměstnanci, jak vidíte na snímku a pak odešel. A samotný majitel si s ním ani nemohl podat ruku, protože kvůli bezpečnostním pravidlům musel zůstat venku. Což bylo trochu smutné (směje se). Ale tak to někdy chodí.

Na pivo do Cedar Rapids

cedar_rapids_pekarna_sykora9.jpg

Vidím, že tu máte i masové speciality...

„Máme tu krevní tučnici, také jelita. Byla byste překvapená, kolik lidí si to objedná. Myslel jsem, že si je nikdo nedá.“

Vydáváme se na exkursi provozovny. Do té části budovy, která byla postavená přibližně kolem roku 1900.

„A tohle je naše trouba, kterou teď používáme. Je to Dispatch Baker Boy, což je název trouby z roku 1947. Když se zahřeje, tak trochu chrastí.“

„A pak máme pec na pizzu. Tu pečeme v pátek a sobotu, abychom oslovili mladší generaci."

Vydáváme se na zahrádku: „Podívejte, zasadili jsme tu chmel. Chceme tu vařit vlastní pivo. Pořádáme tu Švejk festival - Dobrý vojáku Švejku, tak je to správně, že?" zkouší pan Rocerek češtinu. Pořádáme to vždy na svátek práce. A vzkazuji do Čech a na Slovensko, že na svátek Švejka tu máme na terase zdarma pivo. Předpokládám tedy, že příští rok tu budeme mít 10 000 Čechů, kteří sem přijedou na pivo zdarma. To by mi udělalo radost. (směje se).

Autor: Klára Stejskalová
klíčové slovo:
  • Krajané
Spustit audio