Hezky česky: Smajlíky v mejlíku

smajlík - emotikon

Spousta cizinců závidí češtině, že umí jednoduše a vtipně tvořit zdrobnělá slova. Tak třeba ze slunce je rázem sluníčko, z rybníku rybníček nebo z prkna prkýnko. Zdrobněliny si našly cestu i do současné „mobilní" komunikace.

Často takové zdrobněliny tvoříme pouhým přidáním přípony -ík, například ve slově psík, či vepřík, nebo když je z Josefa Pepík. Zdrobnělá slova se používala především při komunikaci s malými dětmi. Ale to už dávno neplatí. Nové zdrobněliny vymýšlejí pro sebe dospělí a také je hojně používají. Tak se teď podívejme na několik nových zdrobnělých slov, která se v současné, a to nejenom mluvené češtině, hojně používají.

Prvním, možná nejčastějším, je slovo smajlík, které pochází z anglického výrazu smile a označuje úsměv. Patří mezi takzvané emotikony, které znázorňují lidské emoce podle výrazu tváře. Můžeme je najít v telefonech, na internetu a zejména na sociálních sítích, jako je Facebook nebo WhatsApp. Tam slouží k vyjádření emocí, protože když s někým komunikujeme přes internet, nevidíme mu do tváře a nevíme, jestli zrovna cítí radost, obavy, nebo třeba nudu. Vidíme, že slovo smajlík vypadá na první pohled jako zdrobnělina, ale nemá žádný základní tvar, na rozdíl třeba od slova psík, které má základní tvar pes. Původně anglické slovo tedy získalo českou příponu a vzniklo úplně nové české slovo smajlík.

Druhým slovem je posměšné fobík, které najdeme především v diskusích na internetu. Pochází buď ze slova xenofob, což je člověk, který nemá rád nikoho a nic cizího, nebo homofob, tedy člověk, který nesnáší homosexuály. Nepleťme si ho však s odborným termínem fobik, který označuje člověka trpícího fobií, například z výšek, nebo uzavřeného prostoru.

Najdeme i další nová slova, která mají formu zdrobnělin. Tak například neposíláme e-mail, ale mejlík, na diskotéky se nechodí do hotelu Continental, ale do Kontíku, blogeři si nepíšou blog, ale blogík či dokonce blogísek, z přítulného psíka labradora se stal labík a na sociálních sítích rozdáváme lajčíky a píšeme hejtíky.

Všechny tyto zdrobněliny nám ilustrují, že si slova nová, většinou přejatá, hravě dokážeme v češtině upravit. Buď tak, aby nám zněla příjemně nebo, abychom jim dali posměšný a pejorativní náboj.


Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDR. Ivany Bozděchové, CSc. a PhDR.Svatavy Škodové, Ph.D. V audioverzi vystupují Hana Shánělová a Michael Rozsypal.

Autor: Ondřej Vinš
klíčová slova:
  • Krajané
Spustit audio