Na celý týden do České republiky právě teď přijíždějí čtyři děti českých krajanů z Westu v Texasu. Toto městečko, kde dosud žijí stovky lidí s českými kořeny, nedávno postihla tragédie - při výbuchu továrny na hnojiva zde zahynulo čtrnáct lidí a byly zničeny desítky domů. Právě tato událost motivovala starostku moravských Kunovic Ivanu Májíčkovou, aby děti z Westu pozvala na jubilejní, už 20. ročník Mezinárodního dětského folklorního festivalu Kunovské léto.

Zakladatelka hnutí Na vlastních nohou Stonožka slaví 12. června významné životní jubileum - sedmdesátiny. Její hnutí pomáhá dětem ve válkou zasažených oblastech na Balkáně nebo například v Afghánistánu. Za svou práci získala řadu domácích i zahraničních ocenění. V loňské anketě Zahraniční Čech roku, kterou pořádaly Český rozhlas a Česká televize, získala Běla Jensen nejvíce hlasů.

Češi žijící v USA bedlivě sledují vývoj povodní v České republice, kde stále žijí jejich rodiny a přátelé. Situace, která naši zemi zasáhla, jim není lhostejná. Chtějí se alespoň na dálku prostřednictvím krajanských médií zapojit do pomoci lidem postiženým povodněmi. Czech-American TV využila velké sledovanosti v zahraničí a poskytla svým divákům návod, jak podpořit občany České republiky.

V dnešní krajanské rubrice se vydáme za českými krajany do ukrajinského Lvova. Češi se do tehdy ještě rakouské Haliče stěhovali už ve druhé polovině 19. století. Jejich potomci ale dodnes mluví dobře česky. To ostatně dokazuje u paní Helena Kuzmová, kterou jsem zastihla ve Lvově na Dnech české kultury. Vyprávěla přitom o opravdu pohnuté historii své rodiny:

31. května roku 1663 se narodil jeden z nejvýznamnějších českých misionářů v Jižní Americe, člen Tovaryšstva Ježíšova František Boryně ze Lhoty. Na křesťanskou víru se mu podle jeho současníků podařilo obrátit tisíce původních obyvatel. Byl také zřejmě prvním Čechem, který navštívil legendární metropoli Inků Cuzco.

Ministerstvo obrany ČR zaslalo začátkem května ostrý dopis slovenskému ministerstvu vnitra. Kritizuje v něm neoprávněné zásahy a „nelichotivý“ stav válečných hrobů, ve kterých jsou pochováni mimo jiné i čs. legionáři. Ti zde padli při obraně Československé republiky v r. 1919. Svědkové tvrdí, že městský úřad v Novým Zámcích nechal hroby i pomník srovnat se zemí. Město se ohradilo, že hroby naopak obnovuje. Na žádnou stavbu ale nemá povolení.

Po rozdělení republiky vznikla na území samostatného Slovenska nová, česká menšina. Češi se hned od začátku sdružovali a zakládali krajanská sdružení. Na jejich historii, ale i na současné dění uvnitř komunity se blíže podíval Jiří Výborný z Českého spolku Bratislava:

Černínský palác v Praze se 7. června opět stal místem slavnostního ceremoniálu udílení Cen Gratias agit. Letos byly tyto prestižní ceny uděleny už po sedmnácté. Za šíření dobrého jména České republiky ve světě je dostalo celkem 13 jednotlivců a jedna humanitární organizace.

V pátek 7. června udělil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v Černínském paláci v Praze prestižní Ceny Gratias agit za rok 2013. Mezi oceněnými jsou čeští umělci, zástupci krajanských komunit a spolků v zahraničí, duchovní, diplomaté, bohemisté i humanitární organizace. Ministr přitom poděkoval všem laureátům za šíření dobrého jména České republiky ve světě.

V polovině května 2013 vyšla v Praze kniha Volá Londýn. Publikace z dílny Ottova nakladatelství se pokouší shrnout 67letou historii československého vysílání BBC. Po většinu tohoto období tvořili základ redakce především českoslovenští političtí exulanti ve Velké Británii.

Koncem května oslavila knihovna Járy Cimrmana v africkém Conakry první výročí, a to za účasti českého koordinátora neziskové organizace Pro-Contact Ing. Tomáše Pivody, PhD. Při této příležitosti proběhla v prostorách knihovny konference pro děti a mládež o sexuální výchově, pořádaná tamními koordinátory a lékaři z nedaleké kliniky.

V dnešní krajanské rubrice vás pozveme tak trochu "do pekla". Věnujeme ji totiž české dívčí kapele Satanášky, která koncem 60. a na začátku 70. let cestovala a hrála v Evropě i v Jižní Americe. Její členky se nakonec rozhodly, že se do husákovského Československa už nevrátí, a dodnes žijí v exilu.