Do 4. dubna probíhá v pražské galerii současného umění DOX výstava k 70. výročí vyhlazení Lidic The Silent Village. Její součástí je videoinstalace Jan Kaplan 10:35, která přibližuje průběh atentátu na Heydricha. Jejím autorem je britský dokumentarista Jan Kaplan. Jeho návštěvy jsme využili k vyprávění o exilu i o jeho životním tématu – Heydrichiádě.

20. února bude mít premiéru dokumentární film Arnošt Lustig – devět životů. Snímek o známém spisovateli i exulantovi (20 let prožil v exilu v Jugoslávii, Izraeli a USA) nepůjde do běžné distribuce, ale bude k vidění na internetovém portálu dokumentárních filmů www.dafilms.com.

Jistě si umíme představit, že se malíř, sochař, grafik, baletní mistr nebo oděvní návrhář rozhodne, že svou tvorbu přenese z Česka do zahraničí. Malovat může stejně dobře v Praze jako v Londýně, Chicagu nebo Tokiu. Jak to je ale s literaturou? Je snadné přepnout a místo česky psát například anglicky nebo francouzsky? Z českých autorů to dokázal málokdo, nejznámějším příkladem je ve Francii žijící Milan Kundera. K tomuto kroku ho ale donutil exil. Mladá spisovatelka Milena Oda ze Staré Paky v Podkrkonoší se k němu rozhodla zcela dobrovolně a vědomě. A má úspěch. Její povídky získaly v Německu literární ceny, nedávno vydala i román Jmenuji se sluha.

Před rokem vznikla v německém Frankfurtu nad Mohanem další ze sítě Českých škol a velmi rychle se stala jednou z největších českých škol tohoto typu na světě. Jejím hlavním cílem je podpora výchovy dětí českého původu a zprostředkování kontaktu českých rodin dlouhodobě žijících v německé spolkové zemi Hesensko. Správcem školy je nezisková organizace Vita Bohemica e.V. Záštitu nad školou převzalo České centrum Berlín a centrální organizace Českých škol bez hranic. Více se o projektu můžete dozvědět v rozhovoru s tamní lektorkou Helenou Siegelovou:

Děti z krajanského spolku Stromovka, který působí v ukrajinském Dubně, zavítaly do Čech v rámci výměnného pobytu. Stalo se tak díky dlouhodobé spolupráci s Gymnáziem Rychnov nad Kněžnou. O tom, jak návštěva probíhala a jak vzájemná spolupráce mezi školami vypadá, vypráví ředitel rychnovského gymnázia Petr Kačírek:

S petrohradským bohemistou Olegem Malevičem jsme naposledy mluvili hlavně o jeho překladech děl Karla Čapka. Za desítky let, kdy překládá českou literaturu, se ale setkal s řadou dalších našich spisovatelů a básníků. Do ruštiny převedl například spisy T. G. Masaryka, Karla Poláčka, Ivana Olbrachta, Fráni Šrámka nebo Vladislava Vančury. Za své překladatelské dílo získal i cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. A právě při předávání této ceny jsme se ho zeptali na jeho nejoblíbenějšího českého autora:

Záměrem projektu Čtení pomáhá je podpořit u dětí zájem o četbu a zároveň jim umožnit, aby se podílely na charitativní činnosti v ČR.

Výstavy a koncerty českých umělců, promítání českých filmů, přednášky o naší historii a kultuře - to vše probíhá v prostorách Českého centra v Paříži. Samotný dům v Rue Bonaparte přitom hrál důležitou roli v české historii. V r. 1916, za první světové války, zde sídlili Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš. Právě zde se chystal i vznik budoucího samostatného Československa. Jaké jsou současné ambice a cíle Českého centra, na to se Milena Štráfeldová zeptala jeho dnešního ředitele Martina Bonharda:

Koncem září nadcházejícího roku proběhne v hlavním městě České republiky několik krajanských akcí. Vše vyvrcholí slavnostním večerem ke Dni české státnosti, který bude věnován krajanům a uskuteční se 28. září 2012 večer v Národním divadle.

Na Mariupolské státní univerzitě (Doněcká oblast, Ukrajina) byla zahájena činnost Klubu milovníků Česka. Mezi studenty a vyučujícími na fakultě historie se našlo nemalé množství milovníků Česka, jeho historie, kultury a tradic, kteří by chtěli zpopularizovat českou kulturu na východě Ukrajiny. O prvních krocích klubu, kterému přejeme mnoho tvůrčího zápalu a dlouhá léta trvání, se dozvíte z rozhovoru Lorety Vaškové s jeho hlavním představitelem Sergejem Pachomenko.

Slavný režisér Miloš Forman oslaví 18. února své 80. narozeniny. Česká centra v zahraničí si pro tuto příležitost připravila řadu přehlídek, výstav a dalších doprovodných akcí.

3. února 1997 zemřel v Praze jeden z největších českých spisovatelů Bohumil Hrabal. Hrabalova první větší zahraniční cesta po sametové revoluci – v roce 1990 – vedla do Londýna. Krajané na Hrabalův pobyt v městě nad Temží dodnes vzpomínají, zejména dokumentarista Jan Kaplan, který spisovatele v Londýně provázel. Blíže k tomu Jan Jůn.

24. ledna zasedala krajanská komise Senátu. Hodnotila svou činnost za uplynulý rok, informovala o akcích ke Dni české státnosti, který letos bude věnován krajanům, zabývala se udělováním medailí Senátu významným zahraničních Čechům a zabývala se také vznikem zvláštního úřadu pro Čechy v zahraničí při úřadu vlády ČR.

Jak vlastně "vrátili" sovětští literární kritikové Karla Čapka zpět do české literatury? A jaký podíl na tom měl doktrinářský ministr profesor Zdeněk Nejedlý? Na to v následujícím příspěvku vzpomíná významný ruský literární vědec, bohemista a Čapkův překladatel Oleg Malevič z Petrohradu. V roce 1995 byl například u zrodu petrohradské Společnosti bratří Čapků a stal se i jejím předsedou. Za své mnohaleté překladatelské dílo a popularizaci české literatury v Rusku získal v roce 2011 od ministra zahraničí cenu Gratias agit. Je také čestným doktorem Univerzity Karlovy, nositelem Hlávkovy medaile Československé akademie věd a řady dalších ocenění. V první části rozhovoru Oleg Malevič vzpomíná, jak se dostal ke studiu češtiny a prvním překladům Karla Čapka: