Petr PastrňákPetr Pastrňák Exulant Petr Pastrňák se do povědomí krajanů v Rakousku dostal v 70. letech. Provozoval zásilkovou službu, u níž bylo možné objednat knihy z většiny exilových vydavatelství. Byla to velká výhoda, protože do té doby šlo objednávat knihy pouze přímo u vydavatelů, například u manželů Škvoreckých v Torontu, a zásilky chodily se značným zpožděním, někdy i poničené. Zasilatelský obchod vznikl v roce 1972 pod názvem Kulturní klub Čechů a Slováků ve světě – zásilková služba krajanům do celého světa. Na své začátky Petr Pastrňák vzpomíná: „Na začátku jsem nakupoval knihy z různých zdrojů hlavně pro sebe, ačkoli peněz nikdy nebylo nazbyt. Byl to koníček. Postupně jsem nashromáždil velkou sbírku českých knih, vytištěných v zahraničí od 19. století. Sbírku jsem stále rozšiřoval také výkupy pozůstalostí.“ Od sbírky byl pak už jen malý krůček založení vlastního podniku.

Informace o službě Petra Pastrňáka se úspěšně rozšiřovaly a tak v roce 1982 Pastrňák otevřel vlastní kamenné knihkupectví na Lindengasse číslo 5 v sedmém vídeňském okrsku. Obchod se stal brzy oblíbenou destinací pro krajany a exulanty. Také proto, že vedle knih nabízel videokazety, hračky a výkup starých knih. V Pastrňákově knihkupectví bylo živo zejména v sobotu, kdy bylo více času na výběr knih i konverzaci. Ta obvykle pokračovala v nedaleké restauraci Alte Tavern, kam se mnozí z návštěvníků odebrali na pivo nebo na oběd. V 80. letech Pastrňákův obchod zažíval boom. Každý, kdo v exilu něco znamenal, se aspoň někdy zastavil u Pastrňáka: kromě rakouských exulantů Pavla Kohouta, Ivana Medka nebo Ladislava Mňačka to byli Pavel Tigrid, manželé Škvorečtí, Ladislav Mňačko, Jára Kohout, Miloš Forman, Ivan Passer, Anastáz Opasek, Antonín Měšťan a mnozí další. Petr Pastrňák kromě obchodu prodával knihy i na krajanských akcích v Rakousku i v Západní Evropě – na sjezdech SVU, na sokolských sletech apod. Vedle prodeje knih provozoval i řadu dalších aktivit, které by se daly označit jako osvětové nebo dobročinné: byl sponzorem české Komenského školy ve Vídni, vydával měsíčník Česká a slovenská Vídeň dnes, tiskl Věstník sokolské jednoty, pašoval knihy do Československa, pořádal výstavy exilové literatury.

Po listopadu 1989 Pastrňákův obchod překvapivě fungoval dál. Místo exulantů se v něm začali objevovat Češi, kteří sháněli exilovou literaturu. Rozjetý podnik zastavily restituce. Dům na Lindengasse, jehož prostory si Pastrňák pronajímal, připadly českému subjektu, který měl s nemovitostí jiné záměry a v roce 2004 dal knihkupectví výpověď. Petr Pastrňák přesunul obchod na Steingasse 24. Tato adresa nebyla tak dobře dostupná jako předchozí a prodej knih začal váznout. V roce 2007 Pastrňák knihkupectví definitivně uzavřel. Zbylé knihy prakticky zadarmo nabídnul jednotlivcům i organizacím, bohužel bez většího zájmu. Skončilo tak 35 leté období, v němž Petr Pastrňák vybudoval z knihkupectví jeden ze stánků české kultury v rakouském i celosvětovém měřítku. Za to, co pro exil a českou kulturu v exilu Petr Pastrňák vykonal, mu patří velké uznání.

M. Krupička,
s použitím informací z Vídeňských listů